REKONSTRUKCE!!
Doporučené články
Zvol nejmilejší zvíře ► I "němé" tváře znají lásku
---------------------------------------------------------------------

Srpen 2011

Něco nového?

27. srpna 2011 v 8:55 | Anet |  Info od Anet
Ahoj, z dovolené jsem se sice vrátila už před několika dny, ale ještě jsem nějak nenašla čas napsat sem. Teď bylo veliké horko, a proto se mi nechtělo ani nic dělat a raději jsem chodila na koupaliště, kde jsem se, alespoň trošku osvěžila.
Už více, jak měsíc je tady pořád stejná anketa, slibovala jsem, že tu bude každý týden nová, ale bohužel tolik času na dělání ankety opravdu nemáme, takže pokud by ostatní spoluadminky souhlasily, tak by se tu anketa objevovala jen 1x do měsíce. Myslím, že by to bylo nejlepší řešení.

Redakce SKN nabírá nové členy!

9. srpna 2011 v 11:08 | Redakce |  Novinky z redakce
Zdravíme všechny návštěvníky,
z důvodu odchodu některých členek naší redakce jsme se rozhodly, že nabíráme nové, pokud byste mezi nás rádi patřili, můžete se přihlásit. Jedinou podmínkou je, abyste dokázali na všechny připravené body odpovědět ano, souhlasím, splňuju či dokážu.

Pravidla pro přijetí


Nová ikona SKN

6. srpna 2011 v 14:59 | Kiki |  Útržky ze života Kiki

Doufám že se líbí všem a také celé redakci SKN :) Prosím o komentáře :)

Agapornis etiopský

6. srpna 2011 v 10:12 | Kiki |  Agapornis etiopský

Vzhled

Hlavu má agapornis etiopský zelenou, u samce je navíc čelo a okruží oka červené. Samici červená barva chybí, což je dobrým rozpoznávacím znakem obou pohlaví. Oči mají hnědou duhovku, zobák je červený. Prsa, břicho, křídla a ocas mají zelenou barvu. Končetiny jsou světle šedé. Mláďata jsou po vylétnutí podobná samicím.

Výskyt

Obývá náhorní plošinu v Etiopii (1300 - 3200 m.n.m.). V těchto místech žije v malých skupinkách o 10-20 jedincích. Zdržuje se v lesnatých suchých a kopcovitých oblastech. Přes den sestupuje do nížin, kde vyhledává potravu.

Chov

Agapornis etiopský musí být chován odděleně po párech, protože ty jsou nesnášenlivé k ostatním agapornisům. Nevadí jim nižší teploty, přezimovat by však měli v místech, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Při složení harmonizujícího páru, ve vhodných podmínkách zahnízdí. K tomuto účelu jim poskytneme budku o rozměrech zhruba 17 x 17 x 25 cm. Vletový otvor má mít průměr 5-7 cm. Samice snese na dno budky 3-6 vajec, ze kterých se po 24-25 dnech zahřívání vylíhnou mláďata. Ty jsou posléze oběma rodiči krmena dalších 7-8 týdnů než opustí budku.

Krmivo

Hlavní složku krmné dávky představuje směs pro malé papoušky, semena, bobule a samozřejmě nejrozmanitější ovoce a zelenina. Zapomínat nesmíme ani na zelené krmivo, kukuřici v mléčné zralosti a větvičky k okusování. Při krmení mláďat obohacujeme výše popsané krmivo o vaječnou míchanici.

Fotky


Agapornis růžohlavý

6. srpna 2011 v 10:08 | Kiki |  Agapornis růžohlavý

Popis

hlava: čelo, tváře a hrdlo oranžovočervené, vzadu žlutozelená, oči: s hnědou duhovkou a bílým kroužkem kolem očí, zobák: červený, krk a prsa: oranžovožluté, břicho, křídla a ocas: zelené, nohy: světle šedé

Výskyt

jihovýchodní Afrika (Tanzanie, Mosambik, Zambie, Zimbabwe)

Chov

jen pro velké voliéry, vhodný druh i pro začínající chovatele

Hnízdění

koloniálně v dutinách stromů, samice snáší 4-5 vajec, mláďata se líhnou za 19-20 dní a opouštějí hnízdo 30 dnů po vylíhnutí

Potrava

směs pro malé papoušky, ovoce, zelenina, zelené krmivo, nezralá kukuřice, větvičky k okusování, při krmení mláďat vaječná směs

Délka života

cca. 15 let

Fotky


Agapornis zelenohlavý

6. srpna 2011 v 10:02 | Kiki |  Agapornis zelenohlavý

Charakteristika

Je charakteristický svoji tmavě zelenou (až olivovou) barvou těla, Swinderniana mají černo-hnědý pruh kolem krku, Emini mají pruh žluto-černý
Poddruh Zenkeri má pruh kolem krku červeno-černý.
O chování tohoto agapornise se zatím bohužel nic nevi.

Chov v zajetí

Je to jediný druh agapornise, co se v zajetí nechová/nechoval, neodchovává/neodchoval.
V zajetí nepřijímá potravu, proto z tohoto důvodu během několika dní hyne.
Dokonce ani v jeho Africké domovině se nestává, že by si zvykl na péči člověka, jeho vývoz z Afriky je nyní ZAKÁZÁN.

Život v přírodě

Žije převážně v korunách stromů. Vzhledem k tomuto způsobu života mohli být dosud sotva pozorováni a jen zřídka se dostane do zajetí. Živí se rádi fíky, podobně jako jiné druhy však byli pozorováni i na obilních polích. Doba hnízdění kolem července v termitích hnízdech, na stromech nebo dutinách stromů. Zdržuje se ve společnosti Agapornise oranžohlavého.

Potrava

Ve většině ji tvoří semena fíků v různém stadiu zralosti, také různé zrniny a larvy.

Fotky


Aratinga zlatý

6. srpna 2011 v 9:57 | Kiki |  Aratinga zlatý

Život v přírodě

V přírodě můžeme nalézt tohoto ptáka na území Guayany, severovýchodní Brazílie a jihovýchodní Venezuely. Všude zjištěn pouze lokální výskyt. V době hnízdění žijí v párech a menších skupinách jinak se shlukují do hejn. Obývají především otevřené savany. Hnízdo si staví v dutinách stromů, především v kmenech palem. Živí se různými druhy ovoce, semeny, pupeny, květy, bobulemi, atd. Ve volné přírodě ho spatříme jen zřídka, ovšem máme velkou pravděpodobnost, že ho uslyšíme, protože je to, stejně jako ostatní aratingy, velký řvoun. Dožívají se 25-30 let.

Péče a chov

Aratinga sluneční se může stát dokonalým domácím mazlíček, pro tyto účely je ideální ručně dokrmené mládě. Naučí se i dobře mluvit. Podmínkou je ovšem každodenní 2-3 hodinová péče. Základem krmení je směs pro střední a velké papoušky, pták by měl mít také k dispozici ovoce, grit nebo písek na trávení a sépiovou kost. Vše můžeme doplnit multivitamínovými přípravky nejlépe Roboran nebo Vitamix. Každodenní čistá voda je podmínkou. Ptáci mají také rádi sprchu. Vzhledem k jeho částečně destruktivní povaze by neměl chybět okus. Obecně nejsou aratingy náročné na prostor a aratinga sluneční není výjimkou. Ovšem když už bych kupoval takové ptáky, tak bych jim alespoň 3m prolet poskytl. Sousední voliéry by měli být oddělený dvojitým pletivem a to z důvodu zvýšené agrese samce při toku. Přes zimu vyžadují vytápěnou ubikaci na minimálních 10-15°C. Pokud usilujeme o odchov, umístíme pár do samostatné voliéry, v předhnízdním období podáváme klíčené, zelené a hodně ovoce. Poté umístíme do voliéry budku o minimálních rozměrech 20x20x30, chovatelé doporučují budku ve tvaru "L", protože se snižuje riziko poškození snůšky. Samička snáší 4-6 vajíček. Inkubační doba trvá 25 dní. Mláďata vylétávají zhruba po 50 dnech. V době krmení mladých dáváme vaječnou míchanici. U arating slunečních je velmi častý umělý odchov. Ovšem někdy se také používají jako "chůvy" ostatním jihoamerickým papouškům.

Fotky