REKONSTRUKCE!!
Doporučené články
Zvol nejmilejší zvíře ► I "němé" tváře znají lásku
---------------------------------------------------------------------

Zakrslý nebo velký králíček?

28. prosince 2009 v 12:24 | Verda → a spool ← |  Savci
Jakého králíčka si vybrat? Který bude hodný, mazlivý, čistotný, věrný - zkrátka ten správný? Tyto
otázky si zajisté kladl každý, kdo se kdy rozhodl dopřát si králičí společnost. A že jsou tyto otázky na místě, jistě nikdo ze zkušených králíkářů nepochybuje. Na výběr se nám totiž nabízí z mnoha králičích plemen, které se liší zbarvením, velikostí, skladbou srsti či postavením uší. Vybrat si tedy z této velké nabídky nejrůznějších králíčků, ať už čistokrevných s rodokmenem či jedinečných kříženců, bývá někdy doslova nadlidský výkon. Avšak jak později zjistíte, stejně si nakonec svého vysněného králíčka nebudete vybírat podle vzhledu, pohlaví nebo původu, ale především vlastním srdcem, je-li vaším cílem najít si jen milého společníka, který vám má vnést do života radost a štěstí.
Jak jsem již uvedl, existuje nespočet králičích plemen, z nichž je možno vybírat. Jak je to ale s králíčky obyčejnými, jejichž velikost není zrovna zakrslá a jejichž osud spočívá jen ve vyplnění prázdného místa na jídelním lístku? Může být i takový králíček vděčným společníkem? Ve většině lidí taková představa vyvolává ubohý posměch. V tomto článku jsem se tedy rozhodl zamyslet nad tím, zda je či není velký králík vhodný jako domácí mazlíček a zda je posměch nezasvěcených opodstatněný.

Mylné předsudky

Často se traduje, že k bytovému chovu jsou nejvhodnější králíci zakrslí, jejichž velikost nedosahuje žádných extrémních rozměrů, a jsou tudíž i mnohem "skladnější" a nenároční na péči. Pravda je, že králíček, který v dospělosti příliš nevyroste, je z tohoto hlediska samozřejmě mnohem přijatelnější. Péče o něj je už však obdobná jako o kteréhokoliv jiného králíčka. Přesto lidé dnes stále dávají přednost především zakrslým králíkům, nejlépe takovým, kteří v dospělosti zůstanou pokud možno co nejmenší. Nabízí se ovšem otázka, proč mnozí volí tento přístup, jestliže jejich možnosti umožňují poskytnout domov i králíčkovi nezakrslému. Příčinu snad lze hledat jedině v neznalosti či v mylných představách, pominu-li prostorové důvody.
Bohužel, o velkých králících se zase naopak často traduje, že jsou hloupí, agresivní, nečistotní a naprosto neochočitelní - zkrátka vhodní leda ke konzumaci - a to se zcela určitě výrazně podílí na tom, že drtivá většina lidí dá raději přednost chlupaté kuličce ze zverimexu. Jaké zklamání pak přichází, když nedej bože z malé chlupaté kuličky vyroste větší králíček, než měl nebo než páníček očekával. Pro mnohé lidi znamená větší králík hloupější králík - takový, kterého nelze chovat doma, i když je to naprosto scestné. Snad proto, že když začne velikostí připomínat králíka obyčejného, vzbudí v nich dojem, že nepatří domů, ale na pekáč. Pro takové lidi pak není cizí se králíčka jednoduše zbavit pod záminkou, že je to pořád jen králík. Není tedy divu, že velkými, nezakrslými králíčky masných plemen - nebo jinak řečeno jatečními králíky, chcete-li - většina lidí pohrdá již od samého začátku, snad jako kdyby velikost byla rozhodující v králičí roztomilosti, věrnosti, inteligenci či povaze.
Na tomto pohledu a přístupu většiny lidí se též značně podepisují i dnes stále rozšířené domácí chovy masných králíků, které v mnoha lidech nepochybně vzbuzují mylné představy o králících, kteří v těchto chovech žijí, nebo spíš lépe řečeno jen přežívají, neb o životě v králíkárně se nedá mluvit jako o plnohodnotném životě. Díky tomu jsou širokou veřejností vnímáni velcí králíci jako nehodnotná zvířata určená pouze k porážce, zatímco králíci zakrslí jako něžná chlupatá zvířátka podobající se plyšákům z výlohy obchodu s hračkami, které je třeba hýčkat a mazlit. Ve skutečnosti však mezi zakrslým králíkem a králíkem velkým není žádný rozdíl, co se povahy, návyků, potřeb či chování týče. Jediný rozdíl, který je od sebe odlišuje, je jen jejich velikost. Z toho se už tedy dá vyvodit jednoduchý závěr, že ve výsledku nehraje žádnou roli, máte-li doma zakrslého králíka ze zverimexu nebo velkého králíka z králíkárny. Každý králík bez rozdílů potřebuje stejnou péči, možnosti a především vaši lásku - a stejně vám to budou i oplácet.
Velký, střední, malý či zakrslý - králík zkrátka jako králík. O to smutnější je, když od mnohých "chovatelů" slyšíte stále stejné bludy, že pro radost jsou tu zakrslíci a velcí jsou tu k užitku. Že velcí králíci téměř nic ke svému životu nepotřebují a že péče o ně začíná a končí u krmení, popřípadě u občasné výměny podestýlky. Pokud tedy z důvodů nižší náročnosti na chov a nulové spotřeby podestýlky nejsou králíci nuceni živořit na mnohými chovateli oblíbených drátěných roštech, které jim způsobují bolestivé otlaky či jiná nepříjemná a v takových podmínkách i těžko hojitelná poranění. Je jasné, že tento rozdílný přístup ke králíkům není správný a že si ho žádný králík nezaslouží, protože odlišná velikost ještě neznamená, že by si jeden králík zasloužil méně pozornosti než druhý.
Věřím, že již spousta lidí, kteří se rozhodli pořídit si ušatou radost do svého domova, byť jen na zlomek vteřiny zapřemýšleli, zda by se nedalo ujmout místo zakrslého králíka i králíka většího - obyčejného. Mnozí lidé si však pod pojmem obyčejný velký králík nepochybně představí králíka v králíkárně, ležícího na promočené podestýlce a špinavého od vlastních výkalů, což v nich ihned vzbudí dojem naprosto nevhodného zvířete do bytu, kde by se měl stát rovnocenným členem rodiny. Copak je možné takového králíka vychovat k čistotnosti, jako lze například příbuzného králíka zakrslého? Nutno ale připomenout, že sklony k čistotnosti mají již od předků v sobě vrozenou všichni králíci bez rozdílů na svůj původ či velikost. Špinavý králík je tedy něco tak nepřirozeného, jako králík bez uší. Například králíci divocí, aniž by je k tomu někdo vedl, nikdy nevykonávají svou potřebu uvnitř nory či v jejím blízkém okolí, ale chodí na společná místa stranou od kolonie, aby si neznečistili místa, která obývají. Proto je i vcelku snadné naučit králíka domácího vykonávat potřebu na určené místo, například do kočičího záchodu se speciální podestýlkou. Tuto schopnost lze i do jisté míry pozorovat u králíků chovaných v králíkárnách, ale zde se však tato přirozená snaha králíků o zachování čistoty svého příbytku často míjí účinkem, neboť žádný kotec není dostatečně velký a podestýlka nesaje věčně. Velmi často tak díky lenosti chovatelů musejí králíci žít na stále víc a víc znečištěné podestýlce, protože jinou možnost zkrátka nemají, až jednoho dne podestýlka pod vrstvou bobků a moči zmizí úplně.

S tím souvisí další, často opěvovaný blud, že velcí králíci zapáchají, což už samo o sobě je pro někoho důvod, proč nejsou velcí králíci vůbec vhodní do bytu. Skutečnost je ovšem taková, že žádný králík nezapáchá. Budiž tomu důkazem lidé, které v životě doprovází hned několik věrných, nepostradatelných králíčků, bez nichž by si svůj život zkrátka nedokázali představit. Jestliže je králík cítit, a to se týká i králíků zakrslých, je to pouze vinou špatné péče a ne jejich velikostí čí původem. Pokud totiž králíkům měníte podestýlku často a pravidelně, jak se správně má - ne jednou za měsíc, jak mívají ve zvyku chovatelé masných králíků - pak králík naopak voní. Nelze tedy házet vinu a nezodpovědnost mnohých chovatelů na králíky, protože oni za to nemohou a zajisté jsou v některých případech i čistotnější než samotní chovatelé, kteří je nejspíš po svém vlastním vzoru nutí žít ve špíně. Pro ně je totiž stále králík jen králík - jinými slovy pouhé jídlo bez citů a jakýchkoliv tužeb či potřeb. Avšak žít ve špíně a na vlastních výkalech je pro králíky - zvířata, která velkou část dne stráví pečlivým čištěním vlastních kožíšků - něco neskutečně nepřirozeného a ponižujícího. Nicméně lidé jim nedávají na výběr, a tak se musejí podřídit vyšším zájmům. Pak se ale nelze divit, že jsou mnohdy tito králíci ve zbědovaném až zuboženém stavu.
Pokud stále váháte o velkém králičím společníkovi do svého bytu, nenechte se tedy odradit špatným přístupem některých chovatelů, protože oni a jen oni mohou za špatné podmínky, v nichž mnozí králíci musejí žít a nést za to tvrdé následky, které mnohé lidi od velkých králíků odrazují. Péče o králíky v běžných jatečních chovech, popřípadě továrních velkochovech, je více než nedostatečná a mnohdy hraničí s týráním. To ale neznamená, že králíci takto poznamenaní nemohou či nechtějí být vašimi přáteli. Jak si ukážeme v následujících řádcích, i ti velcí, pro většinu lidí hloupí a špinaví králíci z králíkáren dokáží být výteční kamarádi a mohou vám přinést stejně tolik radosti, kolik by vám přinesl králík zakrslý. Za to, že z nich naše vyspělá lidská společnost udělala bytosti hloupé, méněcenné a nezasluhující naši pozornost - pouhý zdroj potravy bez duše a jakýchkoliv práv - oni přece nemohou. A kdyby mohli změnit svou situaci, zajisté by si vybrali mnohem lepší osud, než který jim lidé přichystali. Ať už jde o králíky zakrslé či velké, králíci jsou zkrátka stále jen jedni a žádné tak výrazné rozdíly, jak se nám někteří chovatelé snaží namluvit a dokázat, mezi jednotlivými jedinci bez ohledu na jejich velikost prostě nejsou. Ono se stačí podívat už jen na fotky kolem a bude vám hned jasné, kde leží pravda.

Výhody a nevýhody

Ohledně výhod či nevýhod velkých králíků mohu mluvit z vlastní zkušenosti, neboť mi doma dělá krom zakrslého králíčka Jetelinky společnost i obří Flér, které jsem se kdysi ujal a zachránil jí tak od nezáviděníhodného života s nejistou budoucností ve špinavém kotci jedné zastrčené králíkárny. Klady i zápory mezi velkými či zakrslými králíky tedy mohu porovnávat přímo, což je mnohdy velice zajímavé. Jednotlivých rozdílů ovšem mnoho není a spíše se jedná jen o to, co komu víc vyhovuje.
Ať už osud Flér měly být kdysi jakýkoliv, musím přiznat, že mě stále nepřestává udivovat. Je chytrá, zvědavá, velmi vnímavá a snad i dokonce o něco hodnější než její nevlastní sestřička. Asi skutečně tuší, jaké neobyčejné štěstí ji potkalo. A přestože váhový rozdíl mezi oběma mými společnicemi již činí neuvěřitelných pět kilogramů, jsou to dvě nerozlučné kamarádky, které spolu rády polehávají, navzájem se omývají a společně lumpačí. Je radost vidět, že i obyčejný králíček z králíkárny může být milovaný a o to šťastnější. Osobně bych tedy doporučil velkého králíčka každému, komu nezáleží na jeho velikosti, ale na tom, aby ho měl králíček rád a dělal mu v životě radost.
Každý, kdo uvažuje o pořízení králíčka, má ale samozřejmě jiné možnosti. Je tedy velmi důležité je brát na vědomí. Zatímco malý králík není tak náročný na prostor a jako domeček, kam může chodit spát, jíst či vykonávat potřebu mu vystačí i metrová klec, velký králík je přirozeně na prostor mnohem náročnější a jen stěží byste jej mohli mít v kleci. Tím byste takového králíčka moc nepotěšili. Proto bych nedoporučoval velkého králíka těm, kteří hodlají svého králíčka zavírat například na noc do klece, protože velkého králíčka zkrátka v kleci mít nelze. Pokud ovšem jste schopní dopřát králíčkovi nonstop výběh po vašem bytě bez klece, pak věřte, že na velikosti skutečně nezáleží. Stačí jen někde v bytě králíčkovi vyčlenit koutek, kde bude mít jídlo, vodu a dostatečně velký záchod, a máte vystaráno. Má to navíc jednu velkou výhodu - nehrozí, že vás králíček bude v noci budit hlodáním drátů klece, čímž se králíci rádi dožadují pozornosti či okamžitého puštění ven, ale maximálně vás čeká budíček v podobě časných králičích pusinek. Je ale dobré připomenout i ten fakt, že většina králíčků nejen ráda navštěvuje své páníčky uprostřed noci v posteli, aby je poškádlili a páníčci na ně snad nezapomněli, ale že v peřinách často cítí i neodolatelnou potřebu zanechat po sobě nějaké to malé překvapení. Ovšem to není nic, co by se nedalo vyřešit různými bezpečnostními opatřeními, které králíčkům vstup do vaší postele znemožní. A že vám dělá starosti, kde pak bude takový králíček spát? Nebojte - zajisté se spokojí s vaším oblíbeným křeslem jako moje milovaná Flér.
K tomu, aby mohl být váš králíček nonstop puštěný, je ovšem třeba důkladně zabezpečit nebezpečné věci, na které by se králíček mohl dostat, ať už jsou to kabely, jedovaté kytky či mnohá jiná lákadla pro králíky. Většinou se dá vše dobře uklidit z dosahu ušáka, i když někdy to popravdě může představovat větší problém. V případě velkého králíka však nezapomínejte, že je schopen dosáhnout i dosti vysoko. Nepopírám, že někteří, jako třeba moje Flér, si jsou schopní dokonce stáhnout věci ze stolku, což u zakrslých králíků většinou nehrozí. Tím pádem musíte i počítat s většími škodami, neb větší králík toho i více zničí. Ohlodat koberec, rohy skříní či zdí pro ně nepředstavuje žádný problém, jako spíš zábavu, ale v menší míře se s tím samým setkáte i u zakrslíků, takže nejde o nic zásadního, co by velké králíky znevýhodňovalo. Králíci si zkrátka potřebují nějakým způsobem obrušovat své stále dorůstající zuby. Naštěstí lze toto králíčka částečně odnaučit podáním věcí určených speciálně králíčkovi ke hlodání a likvidaci, větvičkami a dřívky počínaje a trhacími krabicemi či prostěradly konče.
Vrátím-li se ještě k zabezpečování bytu, ale třeba i zahrady pro volný pohyb králíčka, mají velcí králíci v tomto směru jednu výhodu, kterou bych určitě neměl opomenout. Větší velikost králíkům totiž znemožňuje zalézat do úzkých prostorů za skříněmi či do jiných, těžko dostupných míst, kam by se vám malý zakrslíček mohl snadno schovat. Vám tedy ubude práce s všemožnými zátarasy, nehledě na to, že velkého králíčka i mnohem snáze najdete, když se vám někde zašije z důvodu, aby vás trochu zaměstnal hledáním, zdá-li se mu snad, že máte málo starostí.
Jednou z mála věcí, která by se oproti zakrslíkům mohla u velkých králíčků zdát jako nevýhoda, je samozřejmě vyšší spotřeba potravy. Takový šesti až sedmikilový králík toho sní minimálně za několik zakrslých králíků, což by pro ty, kteří nemají dostatek finančních zdrojů nebo kteří ještě nejsou vůbec výdělečně činní, mohlo představovat velký problém. Na druhou stranu, uvážím-li finanční náročnost za krmení, pravidelnou veterinární péči a ostatní důležité věci související s chovem jednoho jediného zakrslého králíčka, zas o tolik ten rozdíl velký není. Očkovací látky jsou stejné a za stejnou cenu, seno může být domácí, a jestli už koupíte menší nebo větší balení krmení či podestýlky do záchodu, se vám již do rozpočtu moc nepromítne.
Oproti zakrslým králíčkům mají velcí králíci ale přece jen i několik nesporných výhod. Nemusíte se například obávat, že takového králíčka někde zašlápnete, nemluvě o více "materiálu" na mazlení. Přece jen už velikost těchto králíčků lze hravě srovnávat s kočkami, v některých případech je takový králík dokonce i větší. Navíc, i když nevím, zda to není jen můj dojem, zdají se být velcí králíci více uvědomělejší, chápavější a pohodovější. Ale zde spíše záleží na konkrétní povaze králičího jedince než na velikosti plemene. I když přirozeně by mělo platit: čím větší králík, tím více rozumu. Ale fakt zůstává, že jsou stejně jako zakrslíci někdy též až přespříliš aktivní. A stejně jako je tomu u zakrslíků, i mezi velkými králíky můžete narazit na pěkná zlobidla, která budou zajisté neustále vymýšlet nějaké lumpárny a plánovat totální demolici a převzetí moci nad vaším bytem.
Další výhodou velkých králíků je, že tito králíci bývají oproti králíkům zakrslým i více odolnější. Je to sice trochu spekulativní, ale faktem je, že díky neustálému přešlechťování kvůli zakrslosti bývají zakrslí králíci více náchylnější k nejrůznějším chorobám či v krajních případech i k degenerativním vadám způsobeným nepřirozeným křížením, což se týká především králíků čistokrevných. Většinou jde ale jen o ojedinělé případy a není třeba jim přikládat nějaký vyšší význam. Opět ale platí, že větší tělo více snese a snáz se ubrání nepříznivým podmínkám, v nichž může být vystaveno nespočtu nemocí, které by mohly být pro králíčka velmi nebezpečné či dokonce ohrozit jeho život.
Nevýhodou velkých králíků je ovšem zase zhoršená manipulace a s tím často spojená i větší neochota králíků spolupracovat při chovaní. Z tohoto důvodu se velký králík moc nehodí k malým dětem, neboť uzvednout a nosit sedmikilového králíka tak, aby se cítil v náruči bezpečně a nesnažil se vám z ní vyklouznout, může představovat značný problém a vyžadovat hodně úsilí. Na druhou stranu je ale i mezi zakrslými králíky poměrně málo takových, kteří se nechají dobrovolně zvedat a chovat, protože králíci všeobecně nemají v lásce výšky, takže pokud vám nevadí nechovací králíček a jste ochotni tento fakt akceptovat, na velikosti opět nesejde. A pokud vám nevadí válet se po zemi a usilovně králíčkovi podlézat, aby vám věnoval alespoň chvilku ze svého drahocenného času, stejně jako kterýkoliv zakrslík si v takových chvílích nechají i velcí králíci na zemi líbit prakticky cokoliv.
S línáním velkých králíků je to defakto opět obdobné jako u zakrslíků. Při výměně srsti ovšem musíte počítat s větším množství chlupů zanechávaných na oblíbených odpočívacích místech vašeho miláčka. Ovšem to není nic, s čím by si neporadil výkonný vysavač. Stejně tak vyčesávání vám zabere o trochu více času než vyčesávání zakrslíka. Na druhou stranu se ale zase nemusíte bát na kartáč trochu víc přitlačit. A jste-li zruční, větší králíček vám třeba i dopomůže rychleji k vašemu vysněnému svetru z králičích chlupů, který by zcela určitě žádnému správnému milovníkovi králíčků neměl doma chybět.
Větší králík ale také přirozeně znamená větší bobečky a loužičky. Je-li ovšem králíček vychovaný a naučený na toaletu, nepředstavuje to žádný problém. V tomto ohledu je dokonce například moje Flér čistotnější než zakrslá Jetelinka, a to měly obě prakticky stejnou výchovu. Ale příčinu tohoto rozdílu bych samozřejmě nehledal ve velikosti, ale spíše v rozdílné povaze a smyslu pro čistotnost obou holek. Chtěl jsem jen ukázat na to, že není pravda, že by se velký králíček z králíkárny nedal vychovat k čistotnosti, jako se nechá králíček zakrslý. Jak jsem již uvedl v začátku tohoto článku, sklony k čistotnosti mají v sobě už od dávných předků všichni králíci bez rozdílů

Nakonec mi zbývá uvést jeden z nejvýraznějších rozdílů mezi velkým králíkem a králíkem zakrslým, který ještě stojí za zmínku. Týká se hlazení a jiného mazlení. Když totiž hladíte velkého králíka, je to úplně něco jiného, než když hladíte zakrslíka. Zakrslíka musíte hladit kvůli jeho velikosti jemně a opatrně, někdy třeba jen konečky prstů, kdežto u velkého králíka se nemusíte bát a můžete ho pořádně pohladit dlaní od hlavy až k ocásku, což je nepopsatelný zážitek. Dokud to sami nezakusíte, těžko budete chápat, co tím mám na mysli. Každopádně v tomto mají velcí králíci bezpochyby navrch, neboť by se dalo klidně říci, že větší králík vám dopřeje i více mazlení.
Velcí králíci jako králíci zakrslí mají tedy zkrátka své výhody i nevýhody. Především mají ale neodolatelné kouzlo, kterým dokáží mnohým lidem učarovat mysl. Jsou to úžasná, chytrá, zvědavá a hlavně velmi přátelská zvířátka, obzvláště máte-li jich doma víc, která si zajisté zaslouží naši pozornost. A to nejméně takovou, jakou věnujeme jiným, známějším a oblíbenějším zvířátkům. Musíte jen počítat s tím, že když takový králíček vyroste, bude to skutečný obřík a péče o něj bude v některých ohledech o to náročnější. Nejedná se však o nic, co by se nedalo hravě zvládnout. A máte-li přesto obavy, že doma nemáte pro velkého králíčka tolik místa, kolik by potřeboval, mějte vždy na paměti, že i to, co by se někomu mohlo zdát málo, je stále mnohem více než kotec králíkárny! Není nic krásnějšího, než vidět veselého králíčka šťastně a spokojeně hopsat tak, jak by nebýt vás nikdy nehopsal. Věřte, že nic jiného vás tolik nepohladí po duši jako právě tento malý zázrak.


Závěrem

Co říci na závěr? Je jedno, pro jakého králíčka se rozhodnete, protože původ, zbarvení či velikost v ničem nehrají roli. Je tedy scestné tvrdit o velkých králících, že jsou oproti zakrslým králíkům hloupější, agresivnější a naprosto neochočitelní, stejně jako je scestné tvrdit zase to, že zakrslíci jsou lepší než obříci. Nic z toho totiž rozhodně není pravda! Věrným společníkem na dlouhá léta se vám může stát jakýkoliv králík, získáte-li si jeho důvěru, ať už zakrslý či obří. Jediné, co je třeba při výběru budoucího králičího kamaráda zvážit a dle toho se zařídit, je to, zda svému novému kamarádovi dokážete poskytnout vše, co potřebuje - zda jste schopni mu zajistit dostatek pohybu, svého volného času, tolerance a lásky. Ale to už se týká kterýchkoliv králíčků či zvířátek bez rozdílu velikosti.
Na velikosti králíčka, jak jsme si ukázali v tomto článku, tedy skutečně nezáleží. V povaze, ochočitelnosti či vděčnosti za vaši lásku velikost králíčka zkrátka nikdy nerozhodovala a ani nikdy rozhodovat nebude. Jediné, na čem skutečně záleží, je pouze to, aby byl králíček šťastný, zdravý a měl vás rád. Máte-li tedy dostatek prostoru a toužíte-li po králičí společnosti, pak zvažte své možnosti a neváhejte se přidat k těm, kterým velcí králíci zaplnili prázdná místa v životě. Je nás víc, než se může na první pohled zdát. Jestliže vám tedy osobně na velikosti králíčka nijak zvlášť nesejde, nebojte se hloupých posměšků ze strany ostatních lidí či snad dokonce vlastních příbuzných a s hrdostí se ujměte klidně nějakého obyčejného králíčka z králíkárny. Nezískáte tím totiž jen nenahraditelného a vděčného kamaráda, který se vám odvděčí svou láskou, ale především získáte příjemný a hřejivý pocit z toho, že jste ušetřili další z mnoha nevinných životů před krutým osudem. A to už za to stojí, nemyslíte? Koneckonců - i ti velcí králíci si přece zaslouží krásný život, a kde jinde by ho měli získat než u zodpovědných milovníků králíků, jako jsme my.
Ať už se ale rozhodnete jakkoliv, jisté je, že vaše rozhodnutí bude správné a vy získáte nenahraditelného člena do vaší rodiny. Bude-li to roztomilý zakrslý králíček nebo vysvobozený chudáček z králíkárny, to je už jen a jen na vás. Nikdy však nezapomínejte, že přinesením jakéhokoliv králíčka domů za něj přebíráte zodpovědnost. Od té chvíle na vás králíček bude ve všem spoléhat a vaším nejdůležitějším úkolem bude ho nezklamat! Nelze se tedy k němu obrátit zády, když by vás náhodou po čase omrzel. Králíček či kterékoliv jiné zvířátko je přece živá, cítící bytost jako já nebo vy, i když hloupý zákon tvrdí něco jiného, a proto jen těžce nese jakákoliv zklamání nebo zradu, jež jim mnozí lidé přichystají, když nenaplní jejich pošetilé představy a očekávání. Proto mějte vždy tato slova na paměti, aby namísto úbytku nešťastných králíčků, kterých je na světě stále víc než dost, naopak nedošlo k tomu, že přibudou další.


( zdroj:www.kralici.cz )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti mé články? ( Verda )

Ano,jsou super! 51.1% (48)
Mohlo by to být lepší! 23.4% (22)
Vůbec! 25.5% (24)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama